Villa Pellé

JAN HÍSEK – ZEPTEJ SE SPÁNKU /od 22. listopadu do 22. ledna 2017

Výsostným územím tvorby ilustrátora, kreslíře a malíře Jana Híska je prostor mezi skutečností a snem, jejich vzájemné prostupování. Ilustroval více než dvě desítky knih, mezi nimiž jsou knihy básní a próz, pohádek a legend. Výstava se sice soustředí zejména na ilustraci, odkazuje ale i k jeho volné tvorbě, ke grafice či k malbě. Malbu Hísek využívá i pro ilustraci, jako je tomu např. v případě Šťastného prince Oscara Wildea, či v knize islandských pověstí a pohádek Mrtvému nože netřeba. Chybět nebudou originály ilustrací k Tolkienovu Hobitovi, které představují určitý kontrast k pojetí Jiřího Šalamouna, a k biblickému Zjevení Janovu.

Komentovaná prohlídka výstavy s autorem a s kurátorem výstavy Janem Rousem se koná 12. prosince od 18:00. Spojeno se křtem knihy, která vychází v Arbor vitae.

Autorská komentovaná prohlídka výstavy s Janem Hískem proběhne 12. ledna od 18:00.

Jan Hísek (1965) malíř, grafik, ilustrátor, umělec, jehož tvorba se sice odehrává stranou rychlých proměn a současného českého umění, patří však k němu svými hlubšími návaznostmi. Svoje studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru knižní kultury a ilustrace u M. Hegara a J. Solpery v roce 1991 uzavřel ilustracemi k básním symbolistického básníka Jana Opolského Hadí král, které naznačily jeho tvůrčí dráhu. V ilustracích knih, kterých je už více než dvě desítky, se před čtenářem otevírá snový svět pohádky, bájí a symbolů, které odkazují nejen k symbolismu básníka Opolského – na konci studia vznikly zároveň ilustrace k Tolkienově Hobitovi. Hískův snový svět odkazuje i k tvorbě F. Koblihy, J. Konůpka nebo Jana Zrzavého. Jeho imaginace má však zároveň blízko k některým jeho o něco málo starším současníkům, k Petru Niklovi nebo Jaroslavu Rónovi. Všichni zmínění jsou zároveň také ilustrátory: Jan Zrzavý ilustroval Máchu a Erbena, Zeyerovy orientální příběhy, Kobliha a Konůpek ilustrovali také Máchovy knihy a bezpočet dalších. K imaginativnímu světu se ale obrací i Petr Nikl, vydávající své převážně básnivé pohádkové knihy v nakladatelství Meander, kde vyšla také pohádková kniha Violy Fischerové s Hískovými ilustracemi i výbor z básní Vítězslava Nezvala. Velká část ilustračních knih a grafických alb alternujících biblický svět vyšla jako bibliofilie v nakladatelství Aulos. U Jana Híska se ilustrace někdy prolíná s malbou – obrazy ilustruje Šťastného prince O. Wildea (Vyšehrad) nebo Mrtvému nože netřeba – Islandské pověsti a pohádky (Argo). V posledních letech u Híska nabývá vrchu malba, která však vychází ze stejného podloží imaginace, snivosti a melancholie pohádky jako jeho ilustrace.

Výstavu doprovázejí tvůrčí dílny a komentované prohlídky. K výstavě vychází katalog v nakladatelství Arbor vitae.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *