Pištěk & Pištěk – DVA SVĚTY
Theodor a Jan Pištěkovi vystavují ve Ville Pellé, poprvé společně. Pištěk & Pištěk, dva světy – tak se jmenuje expozice, která v bubenečské Galerii Villa Pellé od 19. října představí dva malíře, spjaté tou nejužší rodinnou vazbou, kteří však přes nespočet výstav a úspěšných projektů budou vystavovat společně poprvé. Letošní devadesátník Theodor Pištěk, který vstoupil na scénu počátkem 60. let minulého století, je skutečnou legendou, klíčovou postavou hyperrealistického malířství a světově uznávaným kostýmním výtvarníkem. Jeho syn Jan patří ke generaci 80. a 90. let, která spoluurčovala postmoderní směr českého malířství po pádu komunismu.
Přes různost stylů, kteří si oba samostatně vypracovali, je spojuje důvěra v sílu obrazu i touha po dokonalosti a co největší umělecké přesvědčivosti. Oba tvůrci kladou velký důraz na kvalitu provedení výstavy, která je v jejich pojetí více než jenom expozicí a snaží se připravit divákovi co nejkomplexnější vizuální zážitek. „Unikátní první společná výstava Theodora Pištěka a Jana Pištěka je pokračováním našeho úspěšného cyklu, v jehož rámci v galerii představujeme vynikající umělce v mezigeneračním dialogu,“ uvádí ředitelka Villy Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „v minulosti byla takto koncipována kupříkladu přehlídka Miroslava Mirvalda a Jana Kalába nazvaná Kód geometrie nebo letošní výstava Paralely přinášející pohled na tvorbu Stanislava Kolíbala a Karla Štědrého.“
Zajímavým detailem výstavy je i fakt, že ji spolu s umělci připravili také dva kurátoři. „Jan Pištěk je bytostný malíř, který neustále hledá a exprimentuje,“ říká kurátor Petr Volf o autorovi, jemuž se ve Ville Pellé věnuje, a dodává: „Usiluje o podání své verze skutečnosti, snaží se dostat pod povrch věcí a jevů, hluboce se zajímá o krajinu, přírodu, živly, malý i velký svět a jejich průniky, sleduje nejrůznější znamení a sny. Je vášnivým pozorovatelem, uplatňuje zvýšenou citlivost, intuici stejně jako racionální poznání, což je velmi vzácná kombinace.“ Jan Pištěk ve Ville Pellé představí svoji tvorbu pocházející především z období posledních pěti let, jež reflektuje jeho zájem o přírodní a civilizační fenomény. Podle obrazu Dva světy, který autorův přístup zosobňuje, dostala celá výstava název. Nebudou chybět ani ukázky poměrně vzácné figurální malby a exkluzivní premiéru budou mít objekty vycházející z malířského cyklu Znamení, které vznikly v letošním roce a spolu s obrazy tvoří kompaktní výstavní soubor.
Výběr z díla živoucí legendy a letošního jubilanta Theodora Pištěka s autorem připravil kurátor Martin Dostál. Výstava nabízí mimořádný průřez jeho tvorbou. Od dosud nevystavených děl z období přelomu 50. a 60. let, jako je obraz Hudebníci nebo portrét filmového režiséra Františka Vláčila, který Theodoru Pištěkovi otevřel cestu k filmu. “Theodor Pištěk velmi dlouho „nevpouštěl“ tyto práce do souhrnu svého díla – Hudebníci dlouho viseli v kuchyni jeho mukařovského domu, po jejich restaurování pak byly okamžitě zakoupeny do pražské Kunsthalle; Portrét Františka Vláčila zase dlouho ležel na půdě, odkud ho svého času vyzvednul syn Jan a náročně zrestauroval. Vystavení těchto, a několika dalších obrazů, může vzbudit v jubilejním pištěkovském roce vpravdě malou senzaci,” říká k výstavě další z kurátorů Martin Dostál. K vidění bude také poslední tvorba Theodora Pištěka, která je ve znamení velkoformátových kreseb nazvaných Rozmluva s Hawkingem. Tento velký matematik a teoretik zaujal Theodora Pištěka schopností vidět za hranice naší sluneční soustavy a jeho syntetické chápání naší kosmické existence. Komplexnost pocty Theodoru Pištěkovi završuje i několik klíčových prací z jeho slavného hyperrealistického období i souhrn plastických děl.
Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze v umělecké rodině, jeho rodiči byli herec Theodor Pištěk a herečka Marie Ženíšková a jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek, příslušník generace Národního divadla. V letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Na Akademii výtvarných umění v Praze studoval v ateliéru Vratislava Nechleby (1952–1959) a rok strávil v ateliéru Antonína Pelce. Na Akademii se seznámil s Hugem Demartinim, Bedřichem Dlouhým, Janem Koblasou, Jaroslavem Vožniakem či Karlem Neprašem, s nimiž ho pojilo celoživotní přátelství. Klíčové bylo setkání s filmovým režisérem Františkem Vláčilem, který jej v roce 1959 oslovil pro výtvarnou spolupráci na filmu Holubice, kde Pištěk vytvořil kostýmy. Od té doby se podílel jako výtvarník kostýmů na více jak stovce filmů. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1960 v pražském Filmovém klubu. Vytvořil kostýmy pro vrcholné filmy Františka Vláčila Markéta Lazarová (1968) a Údolí včel (1967). Na Expo 1967 v Montréalu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Za kostýmní návrhy k filmu Miloše Formana Amadeus (1984) obdržel cenu americké filmové akademie Oscar. Za kostýmy k filmu Valmont (1989) stejného režiséra obdržel nejvyšší francouzskou filmovou cenu César. Po zvolení Václava Havla prezidentem navrhl uniformy Hradní stráže. V roce 1990 inicioval S Jiřím Kolářem a Václavem Havlem založení Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 1993 se uskutečnila jeho rozsáhlá výstava v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, roku 1997 pak v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně. Za dlouhodobý umělecký přínos v oblasti kinematografie obdržel v roce 2004 cenu Český lev. Jako jediný Čech byl roku 2011 zařazen na výstavu East of Eden v budapešťském Ludwigově muzeu, která se věnovala hyperrealistickým tendencím ve Spojených státech a v západní a východní Evropě. U příležitosti umělcových osmdesátin v roce 2012 uspořádala jeho retrospektivní výstavu Národní galerie v Praze. Další velkou retrospektivu měl v roce 2019 v brněnském Domě umění. V roce 2022 se pak po devětadvaceti letech vrátil do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou s výstavou Senzační realismus.
Jan Pištěk se narodil 10. srpna 1961 v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění (1980 až 1986), kde se poté v roce 1990 stal odborným asistentem profesora Bedřicha Dlouhého. Působil vedle takových jmen, jako Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Karel Malich, Karel Nepraše nebo Jiří Sopko a Jiří Načeradský. Od roku 1995, se mohl plně soustřeďuje na vlastní uměleckou tvorbu. Pro jeho kariéru byly dvě cesty do USA. V roce 1993 mu komise amerických kritiků a teoretiků udělila malířské stipendium v New Yorku a o rok později strávil několik měsíců střídavě na dobrodružném pobytu v divoké přírodě Skalistých hor a cestováním po přírodních rezervacích a studijně-společenském pobytu v centru New Yorku. Svou tvorbu od roku 1987 pravidelně představuje na samostatných výstavách, kterých už absolvoval čtyři desítky, mnohokrát se zúčastnil nejrůznějších skupinových přehlídek doma i v zahraničí. Významná byla jeho spolupráce s avantgardní galerií Behémót, kde ve druhé polovině devadesátých letech několikrát prezentoval svoje obrazy na koncepčních expozicích. V roce 2013 vystavil v Malé dvoraně Veletržního paláce pražské Národní galerie monumentální obraz Pod povrchem (rozměry 395×1390 centimetrů), na němž pracoval dva roky a který evokoval postapokalyptické město. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Kunsthalle Praha, Sbírce Collett Prague/Munich manželů Lettenmayerových, Sbírce galerie Behémót Praha, Galerie Magna v Ostravě a řadě kolekcí domácích i zahraničních sběratelů. Vedle volné tvorby se Jan Pištěk věnuje návrhům kostýmů pro film a divadlo.
Kurátory výstavy jsou: Martin Dostál a Petr Volf
