PŘIPRAVUJEME V ROCE 2023

ONDŘEJ SEKORA

Kurátor: Tomáš Prokůpek

Ondřej Sekora (1899–1967) byl významný český spisovatel a ilustrátor knih pro děti, současně však zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médiích nebo komiksu. Vzlety i pády autorovy životní a umělecké dráhy přitom dokonale zrcadlily historické a politické zvraty, kterými naše země prošly od konce první světové války až po začátek šedesátých let 20. století, a tak jeho příběh ve zkratce shrnuje také komplikovaný příběh Československa dané doby.

Rozsáhlá výstava, kterou Villa Pellé ve spolupráci s Moravským zemským muzeem chystá u příležitosti pětapadesátého výročí Sekorova úmrtí, bude reflektovat všechny jeho základní autorské polohy a ukáže pestrost fazet jeho tvorby. Základ prezentace tvoří bohatý fond MZM doplněný výpůjčkami z dalších sbírkotvorných institucí. Expozice tak bude obsahovat originály ilustrací ze Sekorových slavných i méně známých knih, novinové kresby a karikatury, soukromou malířskou tvorbu, scénografické projekty, loutky vytvořené podle Sekorových návrhů, scénu z první filmové adaptace Ferdy Mravence nebo Sekorovu sbírku brouků. Jako celek nabídne výstava vizuálně atraktivní a informacemi nabytou podívanou, která dokáže oslovit všechny návštěvnické generace.

LUBOMÍR TYPLT       

Kurátor: Karel Srp

Lubomír Typlt se v posledních několika letech stal jednou z nejvýraznějších postav současné středoevropské malby, které se dostalo velké bezprostřední odezvy od diváků i sběratelů, vystavoval v Praze, po Čechách i v zahraničí. Stal se vůdčí osobností, na jehož výstavy je vždy upřena velká pozornost. Důležité je, že svým současným uměleckým vývojem jde vždy vpřed, že hledá nové výrazové a tematické možnosti, takže každá jeho nová výstava přináší další umělecké zisky. Typltův strhující výtvarný projev obsahuje mnoho senzitivních a emotivních rovin, které se svým sdělením týkají dneška, přestože jde o nadčasovou výpověď, zasahující odvěké lidské otázky o pobytu člověka na tomto světě. Jeho figurální obrazy mají svébytnou metaforickou hodnotu, umocněnou dramatickými barevnými vztahy. I když před mnoha lety, když začínal, býval označován za příslušníka neoxpresionistické vlny, pak toto pojmenování již před dávno přesáhl svým osobitým celkovým pojetím obrazu, vyjadřujícím se mimo ustálené kategorie, ještě více se tak projevila jeho originalita. Typltovy výstavy jsou vždy událostí. V Praze v posledních letech vystavoval málo, kromě menší výstavy kvašů.

Výstava je speciálně připravená pro prostor Villy Pellé, tak aby divák měl možnost proniknout do autorovy bohaté představivosti. Půjde o zbrusu nový projekt, doplněný v určitých nezbytných částech o starší díla. Závěsné obrazy budou podle instalačních možností doplněné o kvaše, v posledním patře bude film o autorovi, do do venkovní prostředí budou umístění plastiky. Zapojí se rovněž hudební skupina www, pro níž píše autor texty.

ZDENA ŠAFKA / Letní retrospektiva

Kurátor: Martin Dostál

Výstava malířky a textilní výtvarnice Zdeny Šafky ve Ville Pellé má ambici zachytit a vystavit všechny podstatné malířské periody a také textilní práce této umělkyně, bude tedy svého druhu náznakovou retrospektivou. Zdena Šafka tak v roce svých sedmdesátin promísí obrazy a textilie, krajiny a abstrakce, oleje a akryly s pastely a akvarely. Barevný a citlivý pohled na přirozené věci, lidi a děje kolem nás, stejně jako jemné předivo představ, tvoří komplexní a provázaný soubor, který má v sobě letní esprit i melancholii, která patří k přírodě i k nadhledu nad životem. Barva je zde dominantní, stejně jako její tlumení a ztrácení se v nedohlednu. Estetická dominance není rafinovaností, ale nutností ke šťastnému prožívání přítomnosti.

MASKER – Jakub Matuška

Kurátor: Jiří Ptáček

S lehkostí vynikajícího kreslíře si Jakub Matuška (*1981) aka Masker rozvrhuje jak komplikované symbolické kompozice, tak i groteskní maličkosti všednodenního života. Civilizaci nahlíží s jistou krutostí, ale překvapivě často i s důrazem na spirituální rozměr lidského života. Jeho obrazy jsou pozoruhodným hybridem kresebného základu, jeho digitální manipulace a následného provedení klasickými malířskými prostředky. Na pozadí sice stále běží „bios“ autora graffiti, dnes ji ale Matuška uplatňuje v dimenzi klasického závěsného obrazu. Také za tuto svou schopnost byl v roce 2010 nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a o rok později získal Cenu 333 udělovanou Národní galerií Praha. Kdo si ty doby pamatuje, tak musí připustit, že se jednalo o nevídanou shodu mezi dvěma nesmiřitelnými světy.

ADOLF LACHMAN

Kurátorka: Martina Vítková

Adolf Lachman je tvůrcem vlastního světa. Je to zlatý věk mechaniky, možná postapokalyptický. Mechaničtí veteráni ožívají a stávají se dinosaury naší doby. Představa ZOO koroze a mechu, ohrazeného parku, utajené zahrady, kde žijí bytosti mechanického původu s duší, je lákavá představa pro každého, kdo nepřestal snít o hvězdách, kosmických lodích a přátelských robotech, kyborzích a jiné havěti.

Slovo robot vymysleli Karel a Josef Čapkovi. První robot prý vznikl v dílně umělce Leonarda da Vinci a první kyborg byl rytíř v brnění. My dnes používáme už jen krátké bot, a z něho Adolf Lachman stvořil mechanického bota – mechobota a řadu parobotů, od slova paryba, ale možná také pára. Zřejmá záliba ve viktoriánském 19. století, známý steampunk, kdy pára umožnila industriální rozvoj a díky krajině stále více obsazované civilizací se začali rodit romantici, vede Adolfa Lachmana k propojování dřeva, větví a kořenů se sofistikovanými motory budoucnosti, jaké vyvíjí Elon Musk a Tesla. Spojení přírodního a artificiálního v promýšlených kresbách a následně i v dalších médiích představuje malíře jako uvažujícího, kritického a zároveň poetického ducha, v němž stále žije vitální princip objevený v dětství.

Adolf Lachman je městské dítě, ale nikdy neměl daleko ke starobylému hradu, do lesa a překvapivě také do vojenského prostoru a ke hřbitovu. V jeho práci se spojuje to, co považujeme za protiklady, technologie města budoucnosti se zájmem o ekologicky a morálně čistou, člověkem neporušenou přírodu. Přes svůj nápadný zájem o technologie je řazen k romantikům v současném českém umění.  Kreslí a maluje počítačem, zkušenost tradiční kresby tužkou a malby olejovými barvami dodává jeho vizím živost, přirozenost a jakousi hřejivou emotivní sympatii.

Ve Ville Pellé představí průřez svou tvorbou, od kreseb, přes hyperrealistická plátna, digitální tisky až k práci s počítačovými hrami. Součástí instalace se na čas stane i on sám. V podkroví v herním studiu bude sedět a pracovat, komunikovat, diskutovat, vyprávět, odpovídat na otázky.