Pražská Galerie Villa Pellé dává s oblibou prostor současným výtvarným umělcům. Této tradici dostojí i při první výstavě letošního roku. Od 15. ledna zde představí svoji aktuální tvorbu Eva Chmelová, malířka žijící v Praze. Pod názvem Konfigurace bude expozici dominovat figurální rovina její tvorby, která v obrazech s podmanivou imaginací vytváří určitý deník žité reality. Přináší převážně kompozice z posledních let, ale i několik starších prací včetně dávného portrétního obrazu ještě ze studií na pražské AVU. „Obrazy Evy Chmelové přinášejí tiché spočinutí a harmonické plynutí, malbou kultivované okamžiky a světlem prostoupené výjevy. Sdílejí atmosféru klidu a vrstevnatého prožívání chvíle čímsi pozoruhodné, barvou sycené poeticky nedoslovené. Odrážejí rozpoložení otevřeně přitakávající životu, zpřítomněné vzpomínky radostné, ale i do sebe schoulené či jemným humorem okořeněné, vysvětluje kurátor výstavy Radan Wagner. Obrazy doplňuje na výstavě Chmelová vlastními fotografiemi, které jsou mnohdy protikladem k její malbě. Jejich mozaikovité uskupení, odkazující k oblíbeným sociálním sítím, umí vytvořit detaily, průhledy či rozprostřené scenérie s živou a neopakovatelnou atmosféru. Najdeme snímky, které se vzájemně doplňují či umocňují, i takové, které zaujmou samy za sebe bez nároků na hlubší výpověď či kontext.

Eva Chmelová pracuje zpravidla s oproštěnou kompozicí důvěrně známých, avšak někdy až fantazijně sestavovaných fragmentů a znaků. Známé jsou její dřívější symbolistně abstrahované výjevy, také pozdější magická zátiší i stále častěji vystupující figurální motivy. A právě postavy se staly společným jmenovatelem a tématem současné výstavy. Jsou ústředními hybateli situace či spíše nálady, vybranou momentkou s autobiografickými či obecnými rysy. Mnohdy původní fotografická podoba, respektive předloha je zde však stylizována a transformována výtvarnými prostředky, které se samy stávají nositeli sdělení či rozpoložení. Figury na obrazech vystupují v zastřeném příběhu, jehož význam ustupuje nebo se spíše prolíná s malířskými hodnotami. Chmelová nevypouští na diváka náhlý adrenalin, ale sdílí decentní úžas a rozprostřenou harmonii. Nepouští se do vypjatých dramat či konfrontačních gest. Pohybuje se na poli intimních zákoutí a pozastavené reflexe osobní zkušenosti, kterou procesem malby posunuje do nadčasových rovin. Podoby svých obrazů vidí jejich autorka od počátku přesně, nehledá a neexperimentuje. Svůj inspirační vjem podrobuje jen vlastním zákonům konejšivého přednesu. Tato forma se stává obsahem – tedy svébytný obraz skýtá jistou náplň, která může být podkladem dalšího meditativního spočinutí.

Impulzem pro tyto obrazy jsou prožitky všední existence i zážitky z exotických cest – z Bora Bora nebo Maroka, také třeba sen o Tahiti. Malířka kontinuálně odvíjí bez větších výkyvů poklidná témata spíše v molových tóninách a modrých valérech s dalšími barevnými i významovými akcenty. Nahlížené situace zní vzpomínkou, rezonují zpřítomněním, ožívají malováním. Vidíme lidská těla, avšak obličeje protagonistů jsou zastřené. Někdy jsou postavy doplněné motivem ovoce, dekorativní dlažbou, naznačeným prostorem nebo drapérií. Odpočinek, Plavec či Maroko jsou příznačné názvy některých obrazů. Výjimečně se autorka pouští do popisnějších motivů. K nim například patří Praga magica zobrazující městské historické věže pod jejichž panoramatem je zeď a na ní graffiti tázající se po další cestě umění. ArsQuo Vadis je zde otazníkem, mementem či prostým povzdechem. Malířka ctí řemeslo a staví na tradici kolorismu a podmanivého realismu. To je její přirozenost. Chmelová je malířkou oka a pokojného ducha – kombinovanou technikou vrství jasně artikulované tvary, kterými na barevných plochách rozehrává své vizuální konstelace. S citem a vnitřní kázní fixuje zastavený čas a nalézá trvalé okamžiky.

Eva Chmelová absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bratislavě, kde studovala u profesora Rudolfa Fily a následně pražskou Akademie výtvarných umění u profesora Františka Jiroudka (1981 – 1987). Dnes se v Praze věnuje volné tvorbě, grafickému designu, fotografii a spolupráci a poradenství na výtvarných řešeních interiérů. Po sametové revoluci v roce 1989 Chmelová založila se svými přáteli výtvarnou skupinu Tunel. Bratislavská rodačka Eva Chmelová je již od roku 1996 členkou Spolku výtvarných umělců Mánes. Její práce jsou zastoupeny v soukromých i galerijních sbírkách na několika kontinentech.