Bohumil Konečný, alias Bimba, je výjimečný malíř a ilustrátor 2. pol. 20. století. Mistr dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen je známý zejména jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Je také autorem řady reklamních plakátů pro světoznámé podniky (Baťa, Barum, Plzeňský Prazdroj ad.).

Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Od dětství se projevoval jeho výrazný kreslířský talent, na podzim roku 1935, v posledním roce studia na II. státní reálce, nakreslil tzv. Kulometnou rotu (karikatura profesorského sboru), za kterou byl sice kázeňsky potrestán, vzbudil ale zájem Zdeňka Buriana, který mu doporučil studium na pražské Akademii výtvarných umění. Zde pak Konečný studoval v ateliéru u prof. Jakuba Obrovského až do nacistické okupace a uzavření českých vysokých škol. Válečná i poválečná doba se nese v duchu tvorby převážně časopiseckých obálek a ilustrací pro tituly jako Ahoj, Rozruch či pro Mladého hlasatele. Právě tady obrazově doprovázel zejména dobrodružné povídky Otakara Batličky. Za nejznámější dílo Bohumila Konečného lze považovat obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy ve Stínadlech z roku 1946. Po válce plně rozvinul bravurní kreslířskou techniku, kterou piloval od 40. let ve Zlíně jako reklamní ilustrátor firmy Baťa a kterou následně naplno akcentoval v reklamní a propagační tvorbě v podobě plakátů pro výrobky primárně určené k exportu. Vrcholem pak byly často humoristicky pojaté plakáty ve stylu Pin-Up Girls, tak typické pro období rodící se pop kultury a vzrůstajícího vlivu sex symbolů Ameriky 50. let. Konečného kariéru významně poznamenalo přátelství s Petrem Sadeckým, na jehož objednávku společně se Zdeňkem Burianem namalovali komiksový příběh o bojovnici Amazoně. Sadecký kresby ukradl a emigroval na Západ, kde Amazoně přimaloval rudé hvězdy na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce – Octobrianu. I přesto, že fabulace brzy vzaly za své, různé transformace Octobriany nabraly celosvětově na takové síle, až se dá hovořit o kultu. Pro Konečného však skandál s Octobrianou znamenal neveselý konec kariéry. Komunistický režim mu na řadu let znemožnil oficiálně publikovat. Bohumil Bimba Konečný zemřel krátce po převratu v roce 1990 v nedožitých 72 letech v Kožlanech u Plzně.

Výstava se koná u příležitosti výročí 100 let narození Bohumila Konečného. Villa Pellé je jedním ze čtyř míst, kde Bimba letos vystavuje a nebyla vybrána náhodně – Konečný patřil k významným obyvatelům pražských Dejvic. V roce 1936, kdy přišel studovat do Prahy, bydlel na Nové koleji společně se spisovatelem Janem Drdou. Ten ho doporučil do prvorepublikových časopisů – Ahoj na neděli, Hvězda čs. paní a dívek, Rozruch. V dnešní Muchově ulici 6 (která ústí do Pelléovy ulice) měl první ateliér, zde začaly jeho ilustrace pro slavný Foglarův časopis Mladý hlasatel či spolupráce s obuvnickým koncernem Baťa. Výstavou se symbolicky do Prahy a do Dejvic vrací.

Kurátor: Jan Hosnedl

Doprovodné programy:

4. 10. od 18 h / Kurátorská prohlídka výstavy s Janem Hosnedlem
komentovaná kurátorská prohlídka expozice pro veřejnost s kurátorem výstavy

20. 10. Odpoledne a večer s Rychlými šípy
od 14 h Venkovní hra: Rychlé šípy po Praze – připravuje Sdružení přátel Jar. Foglara a skautská nadace J. F.
od 16 h Program ve Villa Pellé – povídání o Rychlých šípech s Václavem Marhoulem, ilustrátory Marko Čermákem a Jiřím Filípkem a dalšími. Možná přijde i Jindra Hojer…

31. 10. od 18 h Zuzanka a její svět – křest knihy spojený s besedou na téma – Žena v komixech a dalsí tvorbě Bohumila Konečného, Vystoupí Jan Hosnedl, Tomáš Prokůpek, Ondřej Műller a Tomáš Pospiszyl.

V rámci projektu vznikla kniha Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného a byl poprvé vydán souborně komiks Zuzanka a její svět.

Ochutnávka z výstavy:

Výstava probíhá v rámci projektu BOHUMIL KONEČNÝ – BIMBA, 1918 – 2018:

Mariánská Týnice (13. 6. – 19. 8. 2018)
Galerie Jiřího Trnky, Plzeň (6. 12. 2018 – 20. 1. 2019)
Zlínský zámek (15. 5. – 30. 7. 2019)

Pořádá Villa Pellé a Středoškolský klub při gymnáziu v Plzni.

www.bimba.cz