Cyklus velkoformátových kreseb, na kterém autor pracuje od roku 2011, ačkoli iniciační myšlenkou byl aforismus, který si do deníku zapsal již na počátku 60. let: „… oči hledící dovnitř hlavy – fuj! – jak odporný interiér!“ Jiří George Velinger, sochař, který byl mnoho let profesorem na kanadské John Abbott College v Montrealu, představuje sérii kreseb, které nejsou podkladem pro další sochařskou tvorbu, ale svébytným vyobrazením interiéru našich hlav.
Svůj aforismus a následně vznikající cyklus kreseb komentuje sám autor:
“ … ve zkratce to bylo vyjádření pocitů mé generace, vystavené neustálému tlaku komunistické propagandy, kterou nám systematicky cpali do našich, tehdy ještě mladých hlav… S padesátiletým odstupem se nyní vracím k poněkud odlišnému pohledu do „interiéru hlavy“. Záměrné vymezení vnější, stylizované formy tří pohledů je imperativní ve smyslu, že zde nejde v žádném případě o vytvoření příběhu uvnitř hlavy. Oč tedy jde? Mozek produkující veškeré audio vizuální impulsy, je mentální sopkou, chrlící neustálý proud lávy, často naprosto nesouvislých myšlenek. Kakofonie zvuků a tvarů v kaligrafickém záznamu nekonečného pohybu. Seizmický záznam exploze neuronů grafický diář rodících se i ztracených nápadů. Skvrna, či šum, dostane v určitém momentě i konkrétní podobu reálného objektu. Výběr vystavených prací patří do cyklu kreseb, který jsem začal v roce 2011 a v němž stále pokračuji. Jako sochař pracuji s volnou kresbou v sériích / cyklech už třicet let. V kombinaci se sochou se staly velkoformátové kresby součástí tematických instalací, vystavovaných nejdříve v Kanadě a od roku 1996 i v Praze. V mém pojetí netvořím kresby jako návrh pro budoucí sochu. “
