Po deseti letech multimediálních projektů Kamila Ženatá představuje v Galerii Villa Pellé opět svoji malířkou tvorbu. Série velkoformátových abstraktních obrazů je inspirována filosofií taoismu, přírodními procesy a kvantovou fyzikou. Malby odhalují svět neviditelných vztahů propojujících celý svět a vybízejí k pohledu pod povrch jevů.

Kurátorkou výstavy je Helena Gaudeková, hostem pak Natálie Hošková.

Těšíme se na Vás od 5. 8., každý den kromě pondělí od 13 do 18.00. Do 29. 9.

Komentované prohlídky výstavy:

25. srpen od 16.00 a 22. září od 18.00

Série velkoformátových abstraktních obrazů je inspirována filosofií taoismu, přírodními procesy a kvantovou fyzikou. Malby odhalují svět neviditelných vztahů propojujících celý svět a vybízejí k pohledu pod povrch jevů. Neviditelnosti před deseti lety předcházela výstava Zahrada v pražské Galerii Hollar (2006), kde Kamila Ženatá vystavila kresby věnované přírodním procesům. Neviditelnost se ale také formovala projektem Nauč se stát na jedné noze a do velké míry v duchu této estetiky i spirituality pokračuje. Charakteristická je práce s akrylem v téměř akvarelovém stylu rozmývané tuše. Křehké vrstvení vodou rozmytých tónů černi, upomínající na čínské i japonské malířství, je u Ženaté ještě doplněno malovanými fragmenty přírodních rastrů, které zasahují do kompozice v podobě barevně razantnějších, jasně definovaných útvarů. Obrazy se inspirují přírodními ději a jejich dynamikou, dohlédnou ale ještě dále. Zachycují samotnou energii, jednotu polarit, cykličnost životních procesů. Jejich abstraktní forma není samonosnou estetickou volbou, ale odvíjí se od touhy vystihnout proudění životní síly, propojující protiklady, přemosťující iluzorní dualitu. Malby souznějí s tím, jak mnohovrstevnatý termín tao vysvětluje Oldřich Král:

„Tao […] je universálně přítomná síla, […] je vesmírnost věcí, je cesta, po níž se věci vracejí ke svému prameni. Tao je to, jak se věci dějí ve vesmíru, a tudíž je to, jak se vesmír děje, a tak je pramenem, z nějž vycházejí věci ke své identitě.“

Plynutí času a proměny vnímání, vlnobití jednotlivých životních období, sílení a slábnutí, pnutí a harmonie. Vše splývá v jednotě spontánního malířského gesta. Veškerá složitost je jen iluzí — avšak kolik úsilí, touhy a času je třeba k tomu naučit se opravdu vnímat skutečnou podstatu věcí, natož o ní vydat svědectví! Urputná snaha tu může být na překážku; snad největším umem je nechat sílu, aby se projevila sama. Jak praví mnich Okurka:

„Ovšem v okamžiku, kdy rozetřeme tuš a chopíme se štětce, nemělo by smysl čekat, až nás napadne ten správný druh vrcholku a správná vráska. Vždyť sotva dolehne první čára na papír, ostatní čáry ji následují, a jak už jsme jednou užili určitého způsobu, ostatní se začnou přidávat.“

Intuitivní a spontánní způsob malby je u Kamily Ženaté možný právě proto, že v sobě zahrnuje léta pozorování, poznávání, cvičení a reflexe. Výstava Neviditelnost nabízí možnost vidět za jevy, pochopit vhledem.

(Helena Gaudeková, kurátorka výstavy)

 

 

Share This