ŠLITR ŠLITR ŠLITR

Jedná se o rozsáhlou a historicky nejucelenější výstavu tvorby jednoho z nejvýraznějších českých umělců 2. poloviny 20. století a spoluzakladatele divadla Semafor Jiřího Šlitra. Výtvarné práce Jiřího Šlitra máte možnost spatřit od 30. listopadu 2019 až do 15. února 2020. Expozice se jmenuje, stejně jako publikace vycházející na přelomu roku, Šlitr Šlitr Šlitr. Jeho tvorba fascinuje uměním zachytit prchavé momenty i atmosféru místa, okouzlení městským kavárenským a barovým životem, schopností vystihnout pestré lidské typy a dokládá, že tento muž mnoha talentů se cítil být nejvíce výtvarníkem zcela oprávněně..

V průběhu roku 2019 jsme si připomenuli tři významná výročí – 60 let od vzniku divadla Semafor, 50 let od náhlé smrti Jiřího Šlitra a 95 let od jeho narození. O hudební a divadelní osobnosti čítankového významu tvořící jeden z pilířů „zlatých šedesátých“ veřejnost tuší, že se zabýval také kreslením. Přesto, že se uskutečnila řada drobných výstav, ucelenější soubor Šlitrova výtvarného díla mohli diváci vidět v Galerii Fronta naposled před celými pětatřiceti lety. Je tedy nejvyšší čas znovu ukázal výběr z kresebného a malířského díla i představit dosud nevystavované objevy. Zároveň je třeba Šlitrovo dílo zařadit do souvislostí světového i domácího, kresebného a ilustrátorského kontextu. Připomenuta bude například zásadní osobnost rumunsko-amerického kreslíře a karikaturisty Saula Steinberga, jehož dílo v 60. letech představovalo silný impuls pro československou kreslířskou obec (1959 vyšla v SNKLU Steinbergova monografie s úvodem Miloše Macourka).

Jiří Šlitr se během svých návštěv USA se Steinbergem několikrát setkal. Je tak možno představit i Steinbergovu kresbu uchovanou v pozůstalosti Jiřího Šlitra. O Šlitrově díl lze přemýšlet i v kontextu avantgardní malířské tvorby. Inspirační souvislosti lze sledovat například k lavírovaným kresbám Paula Kleea, surrealistické fantazijní kresbě i naivizující grotesce Jeana Dubuffeta, či například českým současníkům ze skupiny Máj. Přesto, že se Šlitrovi nedostalo regulérního výtvarného vzdělání, o akceptaci jeho tvorby svědčí členství ve výtvarném odboru Umělecké besedy, Svazu československých výtvarných umělců, nákupy do sbírek Galerie hlavního města Prahy, a především řada výstav uspořádaných v Československu a mnoha evropských i zámořských městech. První zahraniční výstava proběhla v roce 1958 v Bruselu, souběžně se Šlitrovým angažmá v Laterně magice na Expu 58. Dílo tohoto nesmírně talentovaného a pracovitého autodidakta se stalo součástí velkého boomu české umění karikatury a ilustrace v 50. a 60. letech, v některých případech srovnatelného s legendární filmovou novou vlnou či světovou kresebnou produkcí.

Kurátorka výstavy Daniela Kramerová vyzdvihuje propojení se světem hudby a divadla nejen v rovině témat děl, ale i v hudebnosti a rytmičností kresby a obrazové kompozice. Přestože rozsáhlé dílo Jiřího Šlitra je obecně známo (připomeňme například jeho ilustrace ke Škvoreckého Babylónskému příběhu či Zbabělcům), v pozůstalosti, čítající stovky kreseb, našli autoři výstavy i dosud nezveřejněná díla. „Překvapilo mne, že Jiří Šlitr i výborně maloval, z mládí se dochovaly akvarely i oleje a v poslední fázi tvorby pak experimentoval s užitím barevných fixů, pastelů, kombinacemi technik,” upozorňuje Kramerová na další nové pohledy na autora, které výstava přinese, a dodává: „Neznala jsem toto závěrečné tvůrčí období během posledního roku před smrtí, kdy vytvářel odvážné i něžné erotické scény. V posledním roce života se myslím proměňoval Šlitrův pohled na život, vztahy i tvorbu. Přála bych si vidět, kam by jeho tvorba směřovala dále…” Mezi Šlitrova díla, která jistě zaujmou, patří městské výjevy, především kresby z New Yorku – shluky mrakodrapů načrtnuté barevnými fixy, na druhém pólu třeba minimalistický tužkový náčrt slunce nad moskevským stalinským mrakodrapem. A také vtipné a svižné skicovací deníky z Bruselu a Montrealu, které si bude možné na výstavě prolistovat.

Skicář byl stálou výbavou Jiřího Šlitra, doma i na četných pracovních cestách v zahraničí s laternou magikou či Semaforem. Výstava představí v části Cesty ojedinělé kresby krajin, originální zábavné studie městského života, rozsáhlou sérii výjevů z barů a kaváren, které byly Šlitrovým světem. Ženy a erotika byly dalším velkým tématem jeho života i tvorby, v takto pojmenované části expozice najdeme momentky žen, rychlé portréty v kresbě i akvarelu i stylizované erotické akty v kresbě barevnými fixami, akvarelu i malbě. Kabinet bude patřit prostředí koncertů a osobitým karikaturám hudebníků a zpěváků. V prvním patře Villa Pellé v psané i fotografické formě biografie přiblíží osobní historii a šíři talentu Jiřího Šlitra jako muzikanta a divadelníka. Budou zde unikátní fotografie z archivu rodiny i šéfa provozu Divadla Semafor Ivana Englicha. Zatímco na schodišti galerie zaujmou návštěvníky autoportréty Jiřího Šlitra vytvořené v různých obdobích různými technikami, na půdě najdou přes 20 dobových publikací a dobové dokumenty, mapující jeho hudební a výtvarnou tvorbu. A poprvé bude k zhlédnutí také dosud nepublikovaná korespondence Jiřího Šlitra s Jiřím Voskovcem.

Atraktivitu expozice dále podtrhuje fakt, že architekty výstavy a jejího grafického řešení jsou Matěj Činčera a Jan Kloss, designéři světového renomé. Kompletní obrazová dokumentace výstavy bude rovněž součástí výše zmíněné publikace Šlitr Šlitr Šlitr, která navíc přinese dosud nepublikovanou Šlitrovu korespondenci s Jiřím Voskovcem. V letošním roce uplynulo od narození Jiřího Šlitra 95 let a od jeho předčasného odchodu rovné půlstoletí. Expozice i kniha jsou také příspěvkem k letošnímu šedesátému výročí divadla Semafor, jehož byl Jiří Šlitr spoluzakladatelem a klíčovým spolutvůrcem zejména coby geniální skladatel, klavírista, zpěvák a svérázný herec. Základní členění výstavy opíše několik tematických okruhů. Cestování patřilo k vášním Jiřího Šlitra. Nejen díky pracovním cestám s Laternou magikou, divadlem Semafor, se Šlitrovi podařilo uskutečnit mnoho zahraničních cest a pobytů během nichž neustále kreslil. Vystavíme ojedinělé kresby krajin, ale především osobité a zábavné studie městského života, rozsáhlou sérii výjevů z barů a kaváren. Přímá linka povede k momentkám z koncertů a divadel. Setkáme se i s karikaturními studiemi hudebníků a zpěváků. Karikaturní zkratka vedla v některých momentech až k tvorbě poetických kreslených vtipů. Zvláštní a rozsáhlou kapitolu představují Šlitrovy portrétní i figurální ženské kresby v rozpětí od reálné studie, přes karikaturní momentky po vtipné i živočišné erotické variace. Šlitra Šlitrovým perem a štětcem představí kolekce autoportrétních kreseb a maleb vzniklých v rozpětí nemnoha let autorova předčasně ukončeného života.

Kurátorka výstavy
Daniela Kramerová

Jiří Šlitr (*1924), významný český hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec a výtvarník, se narodil 15. února v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Studoval na gymnáziích v Jilemnici a v Rychnově nad Kněžnou, kde maturoval v roce 1943. Spoluzakládal Rychnovský dixieland, vystupující v Praze pod názvem Czechoslovak Dixieland Jazz Band, hrával s Akord clubem, kde se seznámil s Jiřím Suchým. S ním posléze vytvořil kongeniální tandem v divadle Semafor a měl zásadní podíl na jeho tváři, přestože oficiálně nebyl nikdy jeho členem. Vystudoval práva, tomuto oboru se však nikdy nevěnoval.